Název

2018_10_20 Krušné hory

Popis

"Hustý" podzim s překvápkem

Trasa krátká, ale výživná díky mnoha zajímavostem na trase. Zřícenina mauzolea Čertova kaple je pěkný, kulatý chrám. Tedy co z něj zbylo. Vysoké sloupy, jsou poskládané vedle něj. K vidění na fotce. Skalní brána - pravý důvod mého putování. Vysoký, úchvatný útvar. Se slunkem nízko na obzoru to byla dech beroucí hra stínů a světel protknutá barvy podzimu. Terezina vyhlídka - krásný výhled do měsíční krajiny. Několik skal hodných k prozkoumání. Zřícenina hradu Starý Žeberk - rozsáhlý komplex skal snadno zdolatelných a prima místo k hodování s výhledem. Stejně jako předchozí vyhlídka. Na hodinovou prohlídku zámku Jezeří nebylo sil a pro letošek prohlídky končí. Příští týden je na zámku strašidelná trasa bez standardních návštěvnických okruhů.

Původně plánovaných 11 km bylo Stachanovsky překročeno na 12. Což není mnoho, ale z původních výškových 540 metrů se stalo 820. Nahoru a dolů. A to už cítit je. Šplhaní jsem si užil měrou vrchovatou - chrám, skály. Skalní brána se postarala o škrábání do strmého kopce. Při putování po žluté po lesní cestě jsem si říkal - škoda, že trochu nesprchlo by se tolik neprášilo. Při zdolávání "Strmilováka" k bráně po kolena v listí jsem byl rád, že je sucho neb to klouzalo nahoru i dolů i tak.

Při kochání na skalách na zřícenině hradu jsem byl rád, že jsem nahoru vyšplhal. A nebylo to obtížné pro člověka. Neb o překvápko se postaralo stádo divočáků v počtu 8-9. Tři dospělí a drobotina. Již odrostlá. Přišli pod skálou, na které jsem byl já - mimo turistickou trasu - a pokračovali dále po modré. V místě kde jsem nalézal na skály se dospělí na chvíli zastavili a větřili. Není divu, moje pachová stopa bylo zcela čerstvá. Odklusali dál a jal jsem se slézat. Když po úplně stejné trase se přihnali danci a mazali za divočáky. Jako nějaká lehká jízda po předchozí jízdě těžké. Zajímavé. Všichni hnali někam na pozdní oběd? Začal jsem přemýšlet jaká další lesní zvířata by mohla následovat. Když chvíli nic, sestoupil jsem ze skály a mazal po stejné modré. Ale na opačnou stranu. Zadní část zříceniny holt někdy jindy. Přece se nebudu cpát někde v davu. :-D Fotil jsem, ale výsledkem byl hnědý hřbet na hnědém listí = téměř nic. Výstižná hláška z českého filmu:"Mimikry je když se ztratíš."

Krásnou podzimní procházku většinu trasy doprovázel hluk dvou těžebních strojů v dolu. Na fotce hned za zámkem. I když hodně daleko, zvuk se nesl. Dále vysoký zvuk terénních motorek. Část dolu coby okruh. Teprve když jsem zalezl daleko a vysoko, užíval jsem barev a ticha s přírodními zvuky ptáků a savců.

Nastavení