Název

2018_12_15 Labské pískovce Děčínský Sněžník

Popis

Labské pískovce, Drážďanská vyhlídka
Děčínský Sněžník, NS Zapomenuté pohraničí

Ladovská zima :-)

Minulý víkend byl ve znamení tance, noblesy a elegance. Takový mini Stardance. V pátek měla dcera závěrečný ples na ukončení jejího tanečního kurzu. Aneb po čtyřech letech jsem se dočkal a zúročil co jsem se kvůli ní naučil. Při rodičovské volence bylo na parketě dvojnásobek párů = děsně narváno. Místo tance to bylo o vyhýbání a přešlapování na místě. Mimo volenku bylo na parketu dost místa a tak jsme roztáčeli waltz, řádili na jive a v klidu pluli na blues. Prostě paráda. :-) V sobotu jsem Blance vypomohl a zaskočil do Jílové kde byla prodloužená tamního kurzu. V neděli končil můj kurz ve Strančicích. Opět do třetice všeho dobrého - prodloužená. Suma sumárum. 3, 3 a 2 hoďky tance (tanečnice musela na besídku dětí, jináč by to bylo 3x3). :-D Fotky mám ze všech akcí (sobotu a neděli organizovala společné foto Blanka), ale na netu nebudou.

Tento víkend měl být opět ve znamení tance. Změna je život, turistika to jistí. Táhlo mě to za sněhem a tak jsem vyrazil. Původní Krušné hory jsem na poslední chvíli zaměnil za Labské pískovce kde jsem ještě nebyl. Se spolubydlící jsme časně vstali (ona musela, já ne ;-) a po snídani jsme vyrazili každý po svém. Ona do práce, já do hor. :-D

Po dálnici cesta rychle ubíhala a scenérie Českého středohoří s Milešovkou se jen tak neokouká. Již tamní, pocukrované vrcholky napovídaly, že v cíli by mohlo být bílo. Směrem k Ústí poprašek zmizel, ale pak to přišlo. Nádherná "bíla hradba". Viz první fotky kdy jsem po cestě zastavil vyfotil tamní vrcholky z dálky. A po tamním hřebenu jsem se pak vracel. Brzký výjezd znamenal, že na parkovišti jsem byl druhý a v duchu jsem si říkal:"Skoro nikdo, bude klid". Při návratu bylo na parkovišti narváno a na nejfrekventovanější části NS bylo rušno. Včetně uřvaných dítek. Výhledy do kraje nebyly až tak supr-dupr, ale sníh na zemi, na stromech a na skalách vše vynahradil. Kousek jsem šel mimo turistickou trasu a po napadení sněhu tam nevkročila lidská noha. Po pár stech metrech si to tam šinula středně vysoká zvěř. Protáhla se pod stromem u země. V této části nebylo živáčka a do Ladovsky nazdobené přírody znělo jen křupání sněhu pod nohama. Na stezce jsem se brodil ve sněhu nad kotníky, obcházejíc ohnuté stromy mimo stezku jsem zapadl po kolena. Paráda. :-) Několikrát jsem klouzal na dvou (nohách) - neplánovaně a na čtyřech (kolech) - plánovaně, když kilometry daleko bylo volno, zkusil jsem jak se autí chová na uježděném sněhu. ;-)

Zde je dnešní trasa:
https://mapy.cz/s/3h1Gb
Kilometrově - vzdálenost nic moc - necelých 6 km, brodění sněhem přidalo náročnosti. Výsledek - špica, krátká turistika, na kochání tak akorát. :-)

Sečteno, podtrženo - báječně užitý den. Navíc jsem si odzkoušel dojezd do tamních končin. 5 kiláků vlevo jsou Tisé skály, které bych rád sfoukl (=stihl) ještě letos. Tzn. příští týden. Má-li někdo zájem, stačí se ozvat a přidat.

Zde je předběžný plán (bez záruky):
https://mapy.cz/s/3h2Cd

P.S.1.
Za límec mi nic nepadalo, páč jsem měl kapuci. :-D
https://youtu.be/F__P3ajvbxE

P.S.2.
Při pohledu na pidi ledopád jsem si vzpomněl, že jak odfčím dom, hudím čučku (=podívám se) jak ve velkém zaledovali letos. ;-)
https://pavel2015.rajce.idnes.cz/2017_01_14_horolezci_na_ledopadu_Vir/

Nastavení